Přelom 19. a 20. století
Toto je pravděpodobně nejstarší fotka domu, která se v archivu Bohumila Rychtra našla. Máme za to, že pochází někdy z doby narození Bohumila Rychtra. Vpravo nahoře tušíme budoucí hotel Krakonoš. Povšimněte si mohutného zděného komínu pece a sněhem zavátého vikýře, kterým se na hambalka naváželo seno. Máme za to, že mladý muž, stojící před domem, je otec Bohumila Rychtra Franz.
Pohled, odeslaný Bohumilu Rychtrovi na vojnu v roce 1916. Na obrázku jsou členové Rychtrovy rodiny. V pozadí domu lze najít některé zajímavé stavby - zleva doprava je to stavení číslo 50 "Na spáleništi", budoucí Martinova bouda, rodný dům Bohumilova dědečka Štěpána Erlebacha. Částečně za střechou Rychtrova domu tušíme budoucí hotel Krakonoš a zcela vpravo pak dům u Hanušů. Rychtrův dům, stojí na typické vysoké podezdívce a má poměrně neobvyklé bohaté prosvětlení sednice dvěma trojicemi oken. To poskytovalo dostatek světla i pro tkalcování jemných kapesníkářských pláten, jejichž výrobou Rychtrova rodina proslula. Za povšimnutí stojí i dlouhé bidlo na sušení prádla a přípravu přízí, zásoba dřeva a samostatně ve svahu stojící studená mlíčnice s tekoucí ledovou vodou.
Pohled na dům z roku 1899. Fotka byla pořízena za slunečného dne a má slušný kontrast i bez postprocessingu. Kromě Rychtrova domu vidíme i dnešní Martinovu boudu a hotel Krakonoš. V tomto záběru je dobře patrrná šířka forhausu a zejména pak festovní kamenná mlíčnice ve svahu. V prostoru mezi forhausem a mlíčnicí dnes stojí přístavba z roku 1936. Ta mlíčnici přeměnila ve sklípek s tekoucí vodou, přisedlý k přístavbě a shora opatřený betonovou teráskou. Pramen v mlíčnici byl opravdu vydatný a je zdrojem problémů se spodní vodou až do dneška. Dívky před forhausem by měly být Bohumilovy sestry Anna (provdaná Kubátová) a Marie (provdaná Jeriová). Muž před domem je Franz Rychtr.
Takto vypadal dům po dokončení úplně první přístavby, ještě z nezvednutou střechou staré části.
Pohlednice, kterou dostávali návštěvníci Rychtrovy boudy ve dvacátých a třicátých letech jako upomínku. Hosty fotil jablonecký fotograf Slavík. Fotografie ukazuje pokročilou fázi dostavby Rychtrovy boudy.Ve štítu si povšimněte nápisu U RYCHTRŮ. Dům stále stojí na vysoké podezdívce, ale již má zcela hotovou přístavbu z roku 1926 s trojicí nových hostinských pokojů (pokoj číslo 1 v přízemí jsme ponechali v původní dispozici, dvojku a trojku v patře jsme propojili do jednoho velikého pokoje). V původní části domu stojí za zmínku již zvednuté patro, zatím ještě bez mansardových vestaveb nových pokojů. Dvojice oken ve štítě prosvětluje novou chodbu a prostory, v této době sloužící jako technologické zázemí objektu. Lyžníci v popředí jsou ubytovaní hosté. Podobnou fotografii na památku dostával každý host, ubytovaný na týdenní či delší turnus. Slečna a pán v popředí mají na nohou habrové kynčlovky s vysoce zvednutou špičkou, paní má modernější jasanové lúdovky (dle Ludvíka Erlebacha).
Další ze Slavíkových fotografií, první verze zvednutí patra, ještě bez německých skluzů na sníh a mansardových pokojů. Podle patníků štětové cesty rok cca 1929. Povšimněte si již zvednutého patra nad starou částí domu se dvěma elegantními štítovými okénky. V rámci přestavby byl původní plnoformátový střešní vikýř nahrazen dvojicí vikýřků menších. Ty již nesloužily k navážení sena na hambalka, jejich účelem bylo prosvětli zadní část chodby. Na snímku kromě Rychtrovy boudy vidíme i další stavení - zdola nahoru stavení u Škodů (nyní chalupa našich skvělých sousedů Modré nebe), nad ním Fajstavrův statek, dnešní Sluneční chata a úplně nahoře hotel Sůva. Vpravo od něj je budova benecké pošty, dnešní penzion Beník.
Zahájení přístavby v roce 1926, nová část domu ještě není omítnuta. Okolnosti vzniku této fotografie nejsou známy, pravděpodobně jde o momentku, zachycující stavební práce na přístavbě. Zajímavá jsou na svou dobu obrovská okna, prosvětlující novou ubytovací část. Zvětšena ale byla i okna původní tkalcovské sednice, která navíc dostala i výrazné rámování. Z osob na obrázku se podařilo identifikovat Bohumila Rychtra, stojícího před přístavbou, a Anežku Rychtrovou (v bílém šátku na babku), chovající pravděpodobně syna Arna. Za zmínku stojí první terénní úpravy objektu - planýrka před domem, zvětšující rovný prostor pro odpočinek hostů, zárodek budoucí terasy.
Fotografie, pořízená v roce 1934 po dostavbě silnice. Dům již má zvednuté patro a z tohoto pohledu vypadá velmi podobně, jako v současnosti. Fotku pořídil Rudolf Slavík, v podstatě dvorní fotograf Bohumila Rychtra, s nímž ho pojilo dlouholeté přátelství. Za povšimnutí stojí již dokončená silnice, spojující Benecko s Jilemnicí. Na její stavbě se finančně podíleli mnozí benečtí podnikatelé, včetně Bohumila Rychtra, pro které lepší cesta znamenala i snazší zásobování rostoucích provozoven a samozřejmě i větší příliv klientů.
